pondělí 16. října 2017

Normostrana a jiné blbosti

Upozornění: Jde o celkem cynický a arogantní článek. Pokud se někdo pozná, je to jen nešťastná shoda náhod a nenesu za to rozhodně žádnou zodpovědnost.

Většina literárních soutěží klade specifické požadavky na autory ohledně rozsahu a formátování textu. Nikde však již pořádně nenajdete obrázkový návod, jak mají tyto úpravy vypadat. Jsou pouze slovně popsané. Oprávněně se totiž předpokládá, že projevíte alespoň minimální snahu a najdete / dohledáte si to.

Požadavky porotců a pořadatelů (nebo nakladatele, kterému zasíláte rukopis) nejsou samovolnou šikanou, která má psaní "spisovatelům" a budoucím hvězdám literárního nebe znepříjemnit. Uvědomte si, že porotce/redaktor nebude číst jen váš geniální výtvor, ale dost možná další desítky, nebo stovky jiných. Porotce tak navíc často činí ve svém volnu. (Ano i tací lidé jako porotci mají osobní život a nečekají na to, až se jim dostane do rukou Váš text a oni konečně  naleznou mesiáše daného literárního žánru - onu vytouženou a všemi očekávanou megastar.)



nenaformátovaný text


A proč si to porotci/redakroři nenastaví sami, když jim to tak vyhovuje? Vy jste přeci napsali geniální dílo. Oni mají tu obrovskou čest ho posoudit. Co na to říct? Asi máte problém a pletete si svět s pohádkovou říši.

Vy chcete vyhrát a nebo se zlepšovat (popřípadě udat rukopis). Tak pro to něco udělejte. Přečtěte si pořádně text zadání. Klidně i vícekrát. Co nevíte, to si dohledejte na Googlu. Možná Vás trochu probere ze snů o vlastní velikosti to, že většina porotců nenaformátováná geniální díla nečte, ale rovnou hází do koše, ať již virtuálního nebo reálného. Mají se věnovat totiž posuzování, nikoli opravě nebo úpravě vašich prací.




naformátovaný text


Úprava textu je povinnost autora. Odjakživa, vždy a všude. Sám jsem svoje texty přepisoval nejméně padesátkrát. To, když jsem se dozvěděl, že něco nedělám správně. Je to pakárna? Ano, ale tak si to již navždy zapamatujete. Většinou se naštěstí stačí podívat do tištěné knihy, jakou štábní kulturu vydavatelství volí.

Porotci mívají požadavky podobné, ne-li stejné. Nejčastější bývají tyto:


Písmo: Times New Roman, nebo jiné patkové písmo, vel. 12

Proč? Patkové písmo "vede" oči po řádku. U delších textů se vám tak nestane, že vám oči "utíkají" o řádek výš nebo níž. Prostě jinam. Berte ohled na lidi, kteří již třeba nemají tak dobrý zrak jako Vy a budou to muset číst.

Odstavce:

Ten samý důvod. Rozdělený text se lépe čte a je přehlednější. Krom toho se tak naznačuje nová situace v ději. (Standardní mezera mezi odstavci má být nastavena na hodnotě 6 nebo 12)

Odsazení odstavce:

Když pomineme elektronickou podobu (myšleno webový text), kde tato možnost chybí a je kdyžtak nutno to dělat pomocí mezerníku, postupně se od toho upouští i v tištěných knihách. Také tato úprava činí text přehlednějším. (standard 1,25 cm)




příklad nastavení odstavců ve Wordu



Řádkování:

Řádky nalepené na sebe splývají, je tedy lepší zvolit mezery mezi nimi (standardně 1,5). Editor není sešit, nemusíte se tedy trápit tím, že popíšete dvě strany místo jedné, protože text má nějaký formát. Nic to nestojí a text to velmi zpřehlední.

Námitka typu: "Musím to odeslat do soutěže tištěné, bude to dražší", neobstojí. Berte to jako investici do svého snu, být spisovatel. Nebuďte chamtivci hamižní, kteří chtějí ušetřit necelou korunu za tisk dvou stránek navíc. Ve výsledku budete vypadat nikoliv jako úžasně spořivý typ, ale arogantní hajzlík a ignorant, který si ani nepřečte požadavky.

Porotci si navíc většinou vaše díla zaslaná pouze v elektronické podobě (pokud je to požadavek pořadatele soutěže) také tisknou, aby se jim lépe četla a mohli se jim věnovat i v době, kdy nesedí u PC nebo NTB.
Ano, chápete to dobře. Tisknou si je na vlastní náklady. A dělají to nezištně pro zcela cizí lidi, jen aby jim mohli odeslat hodnocení co nejdříve. Tak ukažte také trochu té pokory a text jim naformátujte. Navíc, podle toho jak bude váš text vypadat, vás budou také hodnotit.
Představte si dva stejně dobré příběhy, z nichž jeden je a druhý není naformátovaný. Který asi bude lépe hodnocený?


Zarovnání textu:

Vlevo popřípadě do bloku. Druhý způsob roztáhne text stejnoměrně na celý řádek a vypadá to pak celé uhlazenější.





úprava textu pomocí nastavení stylu (Word)




Uvozovky a přímá řeč:

Správně česky se používají na začátku dole a u konce přímé řeči nahoře. Weby (např. blog.cz) používají tzv. americké uvozovky. Jsou to uvozovky umístěné nahoře - na začátku i konci věty. "Jako např. v tomto článku."

POZN: Každá přímá řeč jiné postavy, než té která zrovna mluví, patří na nový řádek.


Počet znaků (limit) v povídce:

Vychází se z tzv. normostrany, jejíž standard vznikl v době, kdy se rukopisy odevzdávaly psané na stroji (1800 znaků, 30 řádků, cca 250 slov). Do znaků v normostraně jsou započítávány i mezery. Nevím proč, prostě to tak je. Šmytec. Počet znaků zjistíte ve vlastnostech souboru, kde se zobrazí jejich počet bez a s mezerami.




statistické údaje ve Wordu (položka vlastnosti)



Poslední rada k elektronickému publikování:

Například žlutý text v oranžovém pozadí, popřípadě modrý text na „filajovém“ backgroundu se špatně čte. Opravdu. Pokuste se být šetrný k očím druhých. Klasická černá na bílém je prověřenou volbou...


2 komentáře:

  1. Nepřipadne mi to nijak arogantní, spíš věcné. A věcnost (v současnosti, zdá se mi, čím dál vzácnější) mám rád.

    Omezující podmínky mě celkem baví, beru je jako výzvu, cvičení, motivující komplikaci. Pamatuju si ale, že jsem se v jedné z mála soutěží, které jsem se zúčastnil, děsně pral s požadavkem zadavatele na maximální rozsah povídky 1800 znaků. Nakonec jsem ho po dlouhých peripetiích a s velkým sebepřemáháním snížil přesně na 1799 znaků, na což jsem byl náležitě pyšný, a vysloveně mě pak rozčílilo, když nakonec ve vyhodnocení převážila benevolence a řeklo se: no jo, vlastně pár desítek znaků sem nebo tam, vždyť na tom tolik nesejde, jde přece hlavně o obsah, že? A já si tím nedodržením jejich vlastních pravidel připadl podvedený a říkal si: Kruci, kdybych to já trouba tušil, mohla být povídka nejmíň o pár desítek znaků lepší :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj :-)

      Jestli to byla nějaká soutěž na blog.cz, moc se tomu ani nedivím. Změně pravidel, ani Tvému rozčarování.

      Ale pokud vím, fantazácké soutěže nemají problém nemilosrdně diskvalifikovat příspěvky, které neplní požadované limity - a to i v případě, že je počet účastníků relativně nízký.

      Na druhou stranu přiznám, že já sám mám tendence určité části zadání "těžce vyignorovat", pokud mi nejsou úplně jasné. Prostě je zle pochopím.

      A jelikož je to jen a jen moje chyba, nebrečím nad rozlitým mlíkem. Naopak. S chutí se tomu zasměju.

      Vymazat